Přírodní relaxační zahrada

Kdybychom se dnes rozhlédli po intenzivně využívané české krajině, shledali bychom, že neskýtá životní prostor téměř pro žádná rostlinná či živočišná společenstva. Intenzivním zemědělstvím, nadměrným hnojením luk, pastvin a dalších zelených ploch a vlivem mezidruhové konkurence jsou v porostu potlačovány jemnější, pomaleji rostoucí druhy rostlin. Tím zůstává méně druhů a klesá jeho pestrost. Celá řada dříve běžných druhů rostlin a živočichů je dnes vyhubena nebo vážně ohrožena.
Pestrobarevná, rozkvetlá louka vždy byla význačným prvkem naší krajiny. Každá zachovalá louka je ve své neopakovatelnosti jedinečná jako každá lidská bytost. V přírodě nenajdeme dvě totožné louky, protože každá byla utvářena mnoha rozličnými vlivy a je unikátní. My bychom se měli snažit o zachování a pěstování lučních rostlin ve větší míře, zakládat nové louky a obnovovat ty staré. Přírodní rostliny jsou velmi vhodné i pro pěstování na zahrádce.  Jsou to rostliny odolné, nenáročné a mnohé dlouhověké. Rozkvetlé louky plné života, barev a vůní by mohly vítězit nad strohostí a fádností travních ploch, alespoň u vesnických stavení, ke kterým se výborně hodí. Několik těchto louček jsme se pokusili vytvořit i my. Jsou to namíchané typy se specifickými druhy rostlin. Na různých stanovištích se však nemusí projevit shodně. Pod vlivem vnějších podmínek (půdních, klimatických či agrotechnických) mohou na jednotlivých stanovištích převládnout jiné druhy a loučka tak nabyde své jedinečnosti.
Česká květnice je směsí osiv obsahující největší množství druhů lučních květin a trav, a proto je vhodná na téměř každé místo, od výsluní po mírný stín, od podmáčené půdy po střešní zahrádku.  V této směsi najdeme třeba bedrník obecný (Pimpinella saxifraga L.),  čičorku pestrou (Securigera varia (L.) Lassen), dobromysl obecnou (Origanum vulgare L.), hrachor luční (Lathyrus pratensis L.), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi L.), kopretinu bílou (Leucanthemum vulgare Lam.), mateřídoušku obecnou (Thymus serpyllum L.) , mochnu stříbrnou (Potentilla argentea L.), prvosenku jarní (Primula veris L.), řebříčky (Achillea sp.) , šalvěje (Salvia sp.), hvozdíky (Dianthus sp.), jetele (Trifolium sp.) a lipnice (Poa sp.).
Horská louka je směsí vhodnou především pro slunné polohy, do nižší i vyšší nadmořské výšky. Rostliny jsou nižšího vzrůstu a jsou odolné déle trvající sněhové pokrývce. Skládá se z 85 procent z lučních květin a zbylých 15 procent tvoří trávy.
Kopretinová louka – krásný porost kopretiny bílé (Leucanthemum vulgare Lam.) a kostřavy červené (Festuca rubra L.) je vhodný jak pro vypěstování vysokého porostu, tak i nízkého lučního koberce. Pro svou nenáročnost je vhodná snad pro všechna stanoviště.
Suchá stráňka je směsí složenou z rostlin s větší odolností vůči přísuškům a slunné poloze.
Zámecká louka – vyšší zahradní a parková louka vhodná i pro mírný polostín. Skládá se z 84 procent z lučních květin, jež tvoří bukvice lékařská (Stachys officinalis L.), dobromysl obecná (Origanum vulgare L.), hadí kořen větší (Bistorta major S. F. Gray), hvozdíky (Dianthus sp.), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa L.), jitrocel (Plantago sp.), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare Lam.), krvavec menší (Sanguisorba minor Scop.), lnice květel (Linaria vulgaris Mill.), mydlice lékařská (Saponaria officinalis L.), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus L.), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.), rozrazil (Veronica sp.), řebříček (Achillea sp.), starček (Senecio sp.), svízel (Galium sp.), 16 procent tvoří trávy (bojínek luční (Phleum pratense L.), kostřava červená (Festuca rubra L.), lipnice bahenní (Poa palustris L.), psineček tenký (Agrostis capillaris L.) a smělek jehlancový (Koeleria pyramidata (Lamk.) P. B.).