Bludiště

Bludiště je podle definice spletitá síť cestiček, většinou s jednou nebo více slepými větvemi. Je to rébus, který je řešitelný, a má cíl, který je dosažitelný. Labyrint je popsán jako spletitá síť cestiček bez slepých větví a smyček. Nicméně historicky nejznámější  krétský labyrint v legendě o Mínotaurovi byl spletí cestiček a měl slepé větve. Na základě tohoto poznatku můžeme výrazy "bludiště" i "labyrint" považovat za slova stejného významu.
Historie labyrintů se píše již 4 000 let. Z období prvních 3 000 let pocházejí záznamy o bludištích, která nebyla složitá. Stezky se v nich jednoduše stáčely, nejednalo se o rébusy. Měly pravděpodobně pouze kultovní a společenský význam. Sloužily k meditacím a rituálním obřadům. "Labyrinthos" bylo označení rozsáhlých řeckých mínojských paláců s vnitřními chodbami a dvory. Z tohoto období i místa pochází již zmiňovaný labyrint popsaný v báji o Mínotaurovi. O tom, že tento labyrint opravdu existoval, svědčí nalezená mince z 1. století př. n. l., na které je zobrazeno sedmikruhové mínojské bludiště. Labyrint postavený dle báje Daidalem pro obludného Mínotaura měl spoustu slepých chodeb a jen díky Ariadnině niti se udatnému Théseovi podařilo najít východ. V období římské říše se motivy labyrintů objevovaly v mozaikovém dláždění. Většinou byly čtvercové s vyobrazením Mínotaura uprostřed. Ze středověku se ve Francii dochovala bludiště v dláždění gotických katedrál zobrazující křížové výpravy. Ve středu byl vyobrazen Jeruzalém.  Ve Skandinávii nalezli podél Baltského moře na 600 kamenných bludišť, více než polovina jich je ve Švédsku. Říká se, že byly postaveny tehdejšími rybáři, kteří jimi procházeli, doufajíce v dobrý lov a šťastný návrat. Labyrinty se uplatňovaly i v zahradní tvorbě. Zpočátku byly vysazovány jen jednoduché živé ploty sloužící k ochraně proti divokým zvířatům. V období renesance byly zakládány labyrinty ve tvarech rébusů v královských zahradách. Tento trend začal pravděpodobně v Itálii a zanedlouho se rozšířil po celé Evropě.
Široké uplatnění labyrinty našly i v barokních zahradách, kde měly kruhové i pravoúhlé uspořádání a průchozí pěšiny byly vymezeny stříhanými stěnami, konstrukcemi s popínavými dřevinami či kamennými zdmi. Délka pěšin dosahovala často i několika kilometrů. V 19. století se zahradní bludiště zakládala ve veřejných parcích. Podobně jako bludiště z období renesance i baroka, kde sloužila pro pobavení královských dvorů, byla tato novodobá bludiště stavěna a sázena k obveselení veřejnosti. Začala se objevovat také v soukromých zahradách. První polovina 20. století měla díky světovým válkám negativní vliv na vývoj tohoto zahradního umění. Spousta zahrad byla zanedbána a labyrinty nenávratně zničeny. Od sedmdesátých let se vlivem rozvíjejícího se turismu opět rozmohla poptávka po tvorbě zahradních bludišť. Výsledkem je fakt, že v současné době je budováno daleko více bludišť než kdykoli předtím. Po celém světě jsou k nalezení různé typy bludišť venkovních: drnová, cihlová, kamenná, dřevěná a také vodní. Ve vnitřních prostorách najdeme mozaiková, mramorová, zrcadlová a také bludiště vyrobená z barevného skla.
V našich zahradách si můžete vyzkoušet tři základní typy bludišť:
Klasické neboli krétské bludiště je nejjednodušší a z kruhových bludišť nejmenší, v průměru měří jen 14,5 m. Jeho cestičky jsou úzké, určené pouze pro jednu osobu, protože toto bludiště sloužilo většinou k meditacím. Je osázeno trávou kostřavou sivou (Festuca glauca L.).
Keltské drnové bludiště je také kruhové, v průměru měří 20 m. Jeho kostru tvoří kameny, mezi kterými je v mezerách vysázen yzop lékařský (Hyssopus officinalis L.). Cestička je dostatečně široká na to, aby zde bylo možné procházet oběma směry. Uprostřed keltského bludiště je postaven kůl určený pro upevnění májky jako symbolu plodnosti. Kolem této májky se v minulosti tančily keltské tance jako rituál vítání nového života.
Bludiště z vysokého živého plotu je bludiště typické pro konec 18. a začátek 19. století a slouží pouze pro zábavu. Je vytvořeno ze stálezeleného keře zeravu západního (Thuja occidentalis L.) ´Brabant´, který díky své výšce pomáhá bludišti plnit jeho funkci beze zbytku. A o tom se u nás můžete sami přesvědčit.